Recenze - V šedých tónech

Autorka: Ruta Sepetys

Žánr: Historie, Literatura faktu

Rok vydání: 2013

Počet stran: 288

Nakladatelství: CooBoo

Anotace:

Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera ale k nim domů vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři. Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití a hlavně nenechat se zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky své rodině a také lásce k výtvarnému umění.

Silný a velice poutavý příběh vypráví patnáctiletá Lina, která byla spolu s její matkou a bratrem za 2. světové války zadržena a převezena na Sibiř. Ještě ve vlaku Lina poznává mladíka jménem Andrius. Oba se upnou na myšlenku, že jejich otcové, kteří byli od dětí s matkami odděleni, stále ještě žijí. Lině se naštěstí podaří v jednom z okolních vagónů otce najít. Ví, že on s nimi jít nemůže, přesto se s otcem domluví, že bude zanechávat za sebou drobečky, jako to dělávali Jeníček s Mařenkou. 

Lina začne kreslit na jakýkoli kousek papíru, který najde, aby mohla zaznamenat hrůzy, které je cestou potkávaly. Doufá, že se postupně ony kresby dostanou až do rukou jejího otce, který by k nim tak mohl najít tu správnou cestu. 

Jenže ne vše je tak, jak by si člověk přál a než se dívka naděje, její kresby se začnou hromadit na dně jejího kufru. Má totiž větší problémy a to postarat se o matku, bratra i sebe. Obživa, teplo a zdraví jsou jejich hlavní prioritou. Mladá Lina zaznamenává život v pracovních táborech a kreslí jeho útržky tak, jak je sama vidí. Kradení dřeva na topení je jen maličkost v porovnání s tím, čím si ona a její blízcí prochází. 

Ačkoli ona sama nemá vůbec tušení, proč jí mladý chlapec Andrius vždy pomáhá, dokáže to ocenit. Obzvláště taky ve chvíli, kdy onemocní její bratr. Nemoci zde jsou na denním pořádku a Lina se musí o to víc snažit, aby mohla sehnat obživu i pro něj. Postupem času mezi ní a Andriusem vznikne pouto, které ani oni dva nedokážou pojmenovat. Lidé v jejich situaci si musí pomáhat, aby přežili, a právě tady se ukáže pravý lidský charakter. Ne nadarmo se říká, že v nouzi najdeš přítele.

Příběh sám o sobě není nijak zdlouhavý. Autorka se zbytečně nezastavuje a neprodlužuje jakékoli popisy či události. Děj je plynulý, nepřeplácaný a knihu máte přečtenou tak rychle, že se nestačíte divit. Jedním z důvodů může být ale i délka knihy. V porovnání s jinými díly, které mají tématiku 2. světové války, má dílo V šedých tónech poměrně málo stránek.

Kniha dle mého názoru taky není moc dojemná, nejspíše bych vinu přičetla těm pár stranám. Kdyby kniha byla delší, nejspíš by to bylo jinak. Člověk nemá ani možnost se do knihy začíst a nechat se pohltit a už je konec. Taktéž zde nejsou kruté popisy, které najdete třeba v Měděném jezdci. Tato kniha je dle mého slabší, co se týče krutosti 2. světové, přesto i takové - řekněme lepší - životní situace byly. Co se týče konce, tak buď to autorka úplně odbyla, nebo to tak zamýšlela a překvapivě utnula.

Přes to všechno jsem si knihu nesmírně užila a tématika let 1941-1945 tomu jen přidala. Rozhodně tuto knihu doporučuji čtenářům, kteří taktéž vyhledávají tuto tématiku či si chtějí přečíst něco pochmurnějšího a zároveň se nenechat úplně rozbrečet.

Mé hodnocení
5/5