Autorka: Patricia Briggs
Žánr: Sci-fi, Fantasy
Rok vydání: 2009
Počet stran: 288
Díl: 1.
Nakladatelství: Fantom Print
Anotace:
Vlkodlaci můžou být nebezpeční, když se jim připletete do
cesty, ale pokud jste opatrní, nechají vás na pokoji. Umí se dobře skrývat před
lidmi, ale já nejsem člověk. Když na ně narazím, poznám je a oni poznají mě -
Mercy Thompsonovou. * Mercy Thompsonová má za souseda vlkodlaka. V autodílně
opravuje mikrobus patřící upírovi. Její bývalý šéf je gnón. Ale ani Mercy není
úplně normální… a její pouto s tajemným světem nadpřirozena ji brzy dostane do
pořádného průšvihu. * Vychutnejte si pořádný nářez, který na vás v knize čeká.
Není radno si zahrávat s vůdcem vlkodlačí smečky… A unést mu dceru byla osudová
chyba…
Žít ve světě nadpřirozena není nic lehkého. A to už vůbec ne
pro Mercedes Thompson. Nezvyklá dívka, která nepřitahuje snad nic jiného, než
problémy. Automechanička, jenž vyrůstala se smečkou vlkodlaků a sama je
nadpřirozenou bytostí se ocitá na dobrodružné cestě za záchranou dcery jednoho
z přátel.
Mercy se jednoho dne přede dveřmi objeví mladý hoch, který
na tom není úplně nejlíp. Pár dní Mercy pomáhá a zdá se, že na tom už není tak
hrozně. Mercy pomoc vřele uvítá a musí uznat, že mu to celkem jde, Nakonec se z
podivuhodného chlapce vyklube vlkodlak, a tak ho Mercy představí Samovi,
místnímu alfovi smečky a zároveň svému sousedovi.
Naneštěstí někdo na samotného alfu zaútočí a unese mu dceru.
Mercy hned po útoku najde před svými dveřmi mrtvého chlapce, kterému pomohla.
Vezme zraněného Sama a vydá se s ním ke své staré "rodině". Dokáže
zachránit Samovu dceru a zůstat při tom naživu? A proč vůbec opustila svou
starou smečku? Je v tom něco víc, než jen touha poznat svět? Třeba láska?
Potetovaná, drsná Mercy mi sedla hned na první stránce.
Místy mi připomínala muže. Ne, že by se chovala jak chlap, ale neřešila
zbytečné věci a maličkosti taky nechávala stranou. Když jsem tak zjišťovala,
jaká je a jaký má charakter, tak jsem si často říkávala, že ona by mohla být
taky alfou a překonala by všechny ty vlkodlaky, co kolem sebe měla. Upíři taky nemohli
zůstat stranou a pletli se, kam mohli. Sama jsem měla jako jedno z mála
vlkodlaků opravdu ráda. Jeho starostlivost o dceru mi přišla taková, já
nevím,... správná? Popravdě žádný vlkodlak kromě Sama by asi nemohl mít dítě,
protože se stěží dokázali postarat o sebe. Nebo jsem to tak alespoň vnímala.
Musím říct, že kniha se mi opravdu líbila a já se nemůžu dočkat, až si přečtu
další díl.
Mé hodnocení
4/5
Žádné komentáře:
Okomentovat